Markýza a bubeníček
1. Za městečkem vedle zámku
tábor vojenský stál,
tam bubeník velkou láskou
ke krásné markýze vzplál.
A když dala jemu v okno znamení
za čas velkou láskou byli zmámeni.
2. Trubač troubil časně z rána,
slunce vycházelo,
kolem zámku do neznáma
vojsko zas odcházelo.
Dnes markýza krásná smutně usíná,
na svém loži večer sladce vzpomíná.
TRIO:
Když k zámku na chodníček vstoupil bubeníček,
markýza bílým šátkem mávala mu vstříc.
Trubač k spánku troubil, on se ještě snoubil
v aleji, kde markýze líbal něžnou líc.
Trumpety hlas volá "Pojď chlapče spát,
nesmíš ho, markýzo, víc zdržovat".
- a malý bubeníček vyšel na chodníček,
ráno už neměl čas markýze sbohem dát.
|