Tulák
Bylo léto, v poli zrálo obilí,
vše se chvělo v žáru sluníčka,
na lučinách ženci trávu kosili,
zajíc na ně koukal z lesíčka.
Z kopce dolů, zaprášenou silnicí,
mladý tulák ke vsi putoval,
v ruce hůl a na stranu měl čepici,
písničku si cestou notoval:
Silnice bílá přede mnou,
sluníčko svítí nade mnou.
A já jdu volný jak ten pták,
šťasten tak, šťasten tak,
a já jdu volný jak ten pták,
šťasten tak a tak.
Na potoce, zrovna vedle silnice,
mlynářka tak jako růžička,
povzdechla si v šeru staré mlýnice:
Bože, Bože, dej mi mužíčka!
Hlava se jí zatočila dokola,
jako když si čichne ke blínu,
a ten tulák, jako když ho zavolá,
notoval si cestou ke mlýnu.
Silnice bílá přede mnou,
sluníčko svítí nade mnou.
A já jdu volný jak ten pták,
šťasten tak, šťasten tak,
a já jdu volný jak ten pták,
šťasten tak a tak.
Lidská srdce na světě jsou nestejná,
jedno pláče, druhé se chce smát,
ráno, sotva vyšel tulák ze mlejna,
už si zase začal notovat.
Mlynářka u okna svojí ložnice
stirala si z oka slzyčku,
a když tulák mizel v prachu silnice,
slyšela jen z dáli písničku:
Silnice bílá přede mnou,
sluníčko svítí nade mnou.
A já jdu volný jak ten pták,
šťasten tak, šťasten tak,
a já jdu volný jak ten pták,
šťasten tak a tak.
Lyrics send: Koci
|